•  
  • Konference ''Discovering Microfinance'' s mezinárodní účastí
  •  
  • Ve středu 6. června 2012 proběhla v Národní technické knihovně v Praze-Dejvicích konference s mezinárodní účastí na téma "Discovering Microfinance".
  • Své příspěvky přednesli ing. Miroslav Zámečník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV), prof. Kate Maclean z King’s College London, dr. Michal Bauer z Karlovy Univerzity v Praze a Tomáš Hes z Microfinance, a.s. Výše zmínění řečníci uvedli účastníky konference do problematiky mikrofinancí, jejich ekonomického dopadu a perspektiv či současných forem mikrofinancování jakožto i mýtů spojených s tímto fenoménem.
  •  
  • Komentář T. Hese, myELEN.com, týkající se zákona o solidární ekonomice čerstvě přijatého mexickými zákonodárci
  •  
  • Mají Češi ponětí o tom, co je solidární ekonomika? Nemohl by být koncept solidární ekonomiky možným řešením řady palčivých témat v České Republice? Podobné otázky jako by u nás byly tabu, přestože jsou poslední dobou předmětem diskuzí řady odborníků nejen z neziskového sektoru. V otázce sociální a solidární ekonomiky se můžeme inspirovat daleko za hranicemi naší země, a to v Latinské Americe, v Mexiku.

    Mexický senát totiž přijal Obecný Zákon o Sociální a Solidární Ekonomice. Zákon předpokládá tvorbu nových institucí: Národní Institut Sociální Ekonomiky, Národní Kongres Organizací Sociální Ekonomiky a Národní Dozorčí Radu Organizací Sociální Ekonomiky. Zákon definuje následující aktéry sektoru solidární ekonomiky: obce (ejidos), dělnické organizace, kooperativy a společnosti vlastněné zaměstnanci. Zároveň byl vytvořen Fond podpory pro sociální ekonomiku a Národní Registr Organizací Sociální Ekonomiky. Přijetí zákona bylo nesmírně obtížné - kvůli vetu prezidenta Calderona musel dvakrát projít hlasování v parlamentu a senátu. Díky tomuto zákonu se Mexiko stává zemí s jednou z nejprogresivnějších legislativ týkajících se solidární ekonomiky nejen v Latinské Americe, ale i na světě.
  •  
  • 2012-1-6 EnviWeb
  •  
  • Empresa checa financiará proyectos de reforestación sostenible en México

    La asociación Reforestamos México se reunió en Praga con la agencia microfinanciera Myelen para sellar su acuerdo con el que mejorar las condiciones ambientales y sociales dentro de la industria maderera mexicana.
    Descargar: MP3

    La asociación sin fines de lucro Reforestamos México dio a conocer en Praga, durante dos jornadas, la labor que realiza, que es vincular a las comunidades ejido, estructuras campesinas de México, con empresas interesadas en el mercado de la madera certificada.

    Reforestamos México busca que la importación de madera se haga de tal forma que no existan intermediarios, o como ellos mismos los llaman, coyotes, quienes se quedan con el 90% de las ganancias, mientras que la comunidad tan solo se beneficia del 10% restante.

    Pavel Valdés, representante de la asociación, explica la participación checa en el proyecto Reforestamos México.

    Manuel del Monte, Pavel Valdés y Tomáš HesManuel del Monte, Pavel Valdés y Tomáš Hes “Reforestamos México somos una asociación civil mexicana que busca asegurar los bosques que este país necesita para su desarrollo. Estamos aliados con una organización checa que es Myelen. Principalmente con ellos buscamos favorecer a los ejidos y comunidades forestales de nuestro país promoviendo una vida digna, un buen manejo del ecosistema y también una vida económica más sana. Nuestro país es extenso, megadiverso y con muchos recursos, pero que vive en condiciones que podían estar mejor”.

    Con su lema ‘Mejores Personas, Mejores Bosques’, Reforestamos México se encarga de formar a líderes rurales para así crear cambios en las mentalidades de los ejidos y conseguir mayor organización y actividad en los bosques.

    La agencia financiera checa Myelen se encargará de financiar diversos proyectos que permitirá a los ejidos mejorar la logística de su actividad. Gestionando mejor los recursos naturales también se beneficiaría el medio ambiente, explica Pavel Valdés.

    “Nosotros tenemos indicadores de que un bosque que es aprovechado tiene mejores resultados de conservación que un bosque que no se toca. Un bosque que no se toca es como una persona que no se mueve, se enferma. Los bosques que no se tocan se incendian. No podemos olvidar que el hombre es parte del ecosistema, somos parte de la naturaleza, tenemos que tener interacción. Para el bosque es importante que el hombre esté intreractuando con él, así se consiguen buenos indicadores de flora y de fauna en bosques que tienen manejos sustentables”.

    La asociación pretende con esta estrategia despertar a México, dice Valdés, un país en el que aún teniendo todos los recursos naturales y una rica biodiversidad, la gente todavía sigue viviendo de forma indigna.

  • 09-05-2012 14:16 | Sandra Cañete Albalat

 

  •  

 

  • Mexiko: Nezávislé ženy v mužské kultuře 
  •  
  • Město Coatepec leží ve středu mexického státu Veracruz. arevné fasády, kované balkóny a vysoké stropy připomínají, že Coatepec kdysi byl hlavním městem kávy. Tak mu dodnes Mexičané říkají.

    Vysoké ceny na konci 19. století jsou již minulostí, byť horská káva typu Garnica, Bourbon či Typica se zde pěstuje dál a tvoří čtvrtinu mexického exportu. Dnes kávové plantáže nahradily skleníky s orchidejemi, kterým svědčí vlhko a vysoká nadmořská výška.

    Padesátisícové městečko, kudy kdysi táhli španělští dobyvatelé na aztéckou metropoli Tenochtitlan, svou originalitu ale nezapře ani dnes. V dílničkách na svazích hor se rok co rok rodí tisíce nových druhů dekorativních výrobků z kůže, dřeva nebo sušených kávových bobů. V palírnách voní variety kávových likérů, které jinde na světě nenajdete. V restauracích místní připravují vyhlášené acamayas, raky z řeky Pescadosnakládaní v omáčce z chipotle.

    I přes přírodní krásy a bohatství Veracruzunežijí jeho obyvatelé v blahobytu. Asi 40 % populace pochází z venkova. Jen třetina lidí tu dokončí střední školu, pouhých 5 % vysokou. Většinu průmyslu tvoří výroba elektřiny, těžba ropy a plynu v šelfech Mexického zálivu. Jsou to sektory, které neposkytují mnoho pracovních míst a neumožní tak kapitálu, aby zůstal mezi lidmi. Na 40 % obyvatel žije v chudobě. Asi11 z tisíce lidí ročně emigruje do Spojených Států Amerických.
  •  
  •  
  • Produktivní ženy
    Chudobou jsou nejvíce ohrožené ženy. Život Veracruzanek ztrpčuje kultura silné mužské ruky, jak dokazují statistiky týkající se domácího násilí.  Machismus či  marianismus je silně prostoupený většinou latinoamerických kultur. Vkládá klíčový význam do odlišných rolí muže a ženy ve společnosti. Muže pak ztělesňuje maskulinní ideál. Zatímco od muže se očekáván dominance, nezávislost a neustále potvrzování jeho mužnosti, od žen naopak submisivita a trpitelská závislost na muži. Socio-ekonomické výzkumy potvrzují, že míra machismu se odvíjí i od ekonomické nejistoty: je tím silnější, čím chudší jsou muži.

    María Imelda del Rosario Hernandez Sanabria je čtyřicátnice z Coatepecu, která se rozhodla s neuspokojivým životem zkoncovat. Zhruba před deseti lety se spojila s třicítkou živnostnic podnikajících v různých oborech v oblasti Coatepecu. Ani ony nebyly spokojené se svými výdělky a podnikáním ve stínu mužů. Založily výhradně ženskou asociaci Mujeres Productivas, česky Produktivní ženy.

    Imelda a další ženy se snaží za podpory mexické vlády podnikat. Aby se další ženy mohly přidat, musí mít živnost nebo dobrý nápad spojený s oblastí turismu. Produktivní ženy proto vyrábějí suvenýry, vyšívají šaty s mexickými motivy, šijí kožené kabelky a sandále, cizelují měděné talířky, sbírají ibiškové květy, prodávají květiny. Produkují sýry, jogurty, odlévají zlacené sváteční svíce, provozují restaurace, kiosky s občerstvením, adrenalinové kempy ve stylových chatičkách či nabízejí turistům ubytování s léčebnými procedurami a tradiční saunou.

    Všechny, které vytváří kvalitní produkty, pak mají možnost své výrobky prodávat ve třech kamenných obchodech Mujeres Productivas a pomáhat si reklamou na facebooku.  Vyhýbají se prostředníkům, kterým se v Mexiku říká kojoti resp. „coyotes“. Ti se snaží srazit ceny na venkově na co nejnižší úroveň. Organizace zboží prodává transparentním způsobem a z výnosu si bere pevně daný podíl. Ten se pohybuje mezi 10 a 20 procenty. To hlavní, co však sdružení členkám přináší, je vyjednávací pozice, při domluvě větších odběrů zboží či účasti na regionálních trzích. Odměnou jsou větší objemy prodeje a větší Marže.
  •  
  •  
  • Ekonomická nezávislost žen
    “Osou všeho jsou pro Mujeres Productivas peníze,” říká otevřeně Imelda. „Bez peněz nelze mnoho nového vytvářet, i když je k dispozici dobrá vůle a chuť do práce. Zvládly bychom to i bez pomoci od guvernéra, ale bez vládních peněz by se v takovém rozsahu nerozšiřovaly nové projekty. Začátky jsou nákladné a všechno má svoji cenu, ať už internet, auta, benzín, nájmy či energie. Především je potřeba, aby naše členky vydělávaly. Ekonomická nezávislost je hlavní cesta k nezávislosti ve všem ostatním,“ dodává.

    Dnes, po 10 letech existence, má organizace téměř 600 členek. V kurzech financovaných vládou se učí tradičním řemeslům - uměleckému vyšívání, vaření typických jídel, práci s keramikou, výrobě šperků, bižuterie a suvenýrů či pěstování okrasných rostlin.Získávají tak profesionalitu. Z utlačovaných žen místní tradicionální kulturou machismu se stávají obchodnice, které umí uchopit kormidlo osudu do vlastních rukou a třeba i zaměstnat muže.
  •  
  • 2012-28-2 Rozvojovka

  • Interview z Turecka
  • 2012-11-08
  •  
  • Eliška Rajchlová
  • Eliška je studentkou druhého ročníku navazujícího magisterského programu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na Fakultě mezinárodních vztahů studuje Evropskou integraci a jako vedlejší specializaci Rozvojová studia. Strávila půl roku v Turecku, kde v rámci programu Erasmus studovala na Koç Üniversitesi v Istanbulu. Mluví plynně anglicky a německy a učí se turecky.
  •  
  • Poslední týden v srpnu jsme se vypravili do turecké Ankary, kde jsme provedli dotazníkové šetření v oblasti mikrofinancí. Náš tříčlenný tým se kromě mě skládal z Tomáše Hese a Aleny Neradové. Tomáš s Alenou působí na České zemědělské univerzitě, které nám poskytla grant na tento výzkum, zatímco já jsem se zhostila role překladatele a organizátora.

  • V Ankaře jsme spolupracovali s místní pobočkou největší turecké MFI Turkish Grameen Microfinance Project (TGMP). TGMP započala svoje aktivity v roce 2003 ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. Tato oblast je nejzaostalejším regionem Turecka, kde chudoba a nezaměstnanost mnohonásobně převyšuje celostátní průměr. Populaci zde tvoří především Kurdové. Později TGMP rozšířila svoji působnost a dnes najdeme její kanceláře po celé zemi.
  •  
  • Pro úspěch našeho projektu byla zcela klíčový náš partner v Turecku SESRIC (The Statistical, Economic and Social Research and Training Centre for Islamic Countries), patřící pod Organizaci islámské spolupráce. SESRIC naším jménem oslovil TGMP, vyjednal pro nás možnost provádět v TGMP náš výzkum a asistoval nám při prvním setkání s TGMP a jeho pracovníky.

  • Samotný výzkum probíhal tak, že jsme se účastnili pravidelných týdenních setkání credit officera s klientkami MFI, během kterého jsme klientkám rozdali dotazník o 30 otázkách. Společně jsme tak navštívili nejchudší oblasti Ankary a jejího blízkého okolí. Klientky MFI v Ankaře rozhodně netrpěly existenciální nouzí, prostředky z mikroúvěru využívají především k drobnému podnikání, aby tak přispěly do rodinného rozpočtu. Jak jsme se dozvěděli od jednoho z bývalých spolupracovníků TGMP, který stál u jejího zrodu v Diyarbakiru, na jihovýchodě Turecka je situace daleko horší a mikrofinance tam skutečně představují možnost, jak získat prostředky na uživení rodiny.
  •  
  • Během setkání s vedením TGMP v Ankaře, jsme se dozvěděli ještě jednu velmi významnou věc, a to, že TGMP nefunguje jako klasická MFI, spíše by se dalo říct, že umožňuje realizaci politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Kapitál, ze kterého poskytuje mikroúvěry svým klientkám, totiž pochází z municipální pokladny a je TGMP poskytován ve formě nevratné dotace. Z peněz, které TGMP vydělá na úrocích, tak částečně pokrývá náklady na svoji činnost a o zbytek navyšuje kapitál, který poskytuje svým klientkám.

Bank transfers

CZK account for public: 2800379150 

Bank: Fio Banka a.s. Bank code: 2010  IBAN: CZ8520100000002800379150 

SWIFT: FIOBCZPPXXX

 

CZK non-public account for suppliers: 2600379148 

Bank: Fio Banka a.s.  Bank code: 2010 IBAN: CZ5120100000002600379148 

SWIFT: FIOBCZPPXXX

 

EUR account for public: 2300379162 

Bank: Fio Banka a.s. Bank code: 2010 IBAN: CZ2620100000002300379162

SWIFT: FIOBCZPPXXX

 

USD account for public - Fio Bank: 2500591053 

Bank: Fio Banka a.s. Bank code: 2010 IBAN: CZ2020100000002500591053

SWIFT: FIOBCZPPXXX 

 

GBP account for public:

Bank: Fio Banka a.s. Bank code: 2010 Account No. - GBP: 2300591059 IBAN: CZ6120100000002300591059

SWIFT: FIOBCZPPXXX

Contact

Our address: Microfinance, a.s. Seifertova 615/65 130 00 Prague 3 Czech Republic

Contact: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.  Tel.: +420 212 245 787*

URL: www.myelen.com  www.microfinance.cz

Paypal: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.  This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Data box: r42e7km

EET: A1675669

Identification number: 278 60 965

VAT number: CZ 278 60 965

 

* After leaving a message, record your phone number. We will call back. 

 

The service provider of the portal my Electronic Loan Exchange Network (myELEN.com) is a joint-stock

company Microfinance,a.s. registered at the Czech company register kept  by City court in Prague,

section B, inset 11586.

 

 

Login Form